Variantu Bezové hůlky (uprostřed) vytvořil žák třetí třídy.
Na výrobu hůlky budeme potřebovat špejli, bílý papír, tuhé
lepidlo a na nazdobení pak tavicí pistoli, tempery (asi nejvíce hnědou). Pak už
záleží na zvolené dekoraci – takže může to být provázek, korálky a další.
Špejly položíme na růžek papíru. Takto bude papír kolem
špejle namotávat.
Na růžek naneseme trošku tuhého lepidla. V tomto bodě
není dobré používat tavící pistoli a to proto, že i když se bude hodně moc
snažit, tak silikon vždy udělá „hromádku“ a pak nepůjde papír namotávat na
špejli. Když naneseme na růžek hodně lepidla, bude nám pak špejle prokluzovat,
takže potřebuje nanést tenkou vrstvu, která bude hned lepivá. Následuje poměrně
náročný krok, kdy je třeba, aby špička růžku byla zcela podsunutá pod špejli. Někde
se špičce moc nechce. Papír pak musí být zcela obtažený na špejli.
Na papír si uděláme také „záchranné zóny“. Na tato místa
naneseme zase tenkou vrstvu tuhého lepidla. Kdyby se nám při namotávání smekla
ruka, tak aby se papír nerozmotal celý. Pak je nutné namazat lepidlem i koncový
roh a to pečlivě až přes okraje.
Samotné namotávání je také docela věda. Po celou dobu musíme
cítit, že papír utahujeme, aby co nejvíce přiléhal ke špejli. Je to jemná práce
v prstech. Pokud budeme utahovat – naše prsty budou papír držet třeba
trochu vpravo od středu špejle, tak získá budoucí hůlka tvar trychtýřku – bude
na jednom konci o něco málo širší a na druhém užší.
Může se nám stát, že špejle bude po zamotání ještě trošku
vyčuhovat, ale to nevadí…
Špejli bez problému zarovnáme nůžkama.
Druhý konec hůlky je také možné zarovnat.
Abychom dosáhli efektu neopracovaného dřeva na rukojeť,
potřebujeme tavící pistoli. Určíme si zhruba, jak dlouhá rukojeť by měla být.
Rychlými tahy nanášíme silikon. V prstech hůlku otáčíme,
abychom potřeli celí obvod. Silikonu stačí tlačit jen trošičku, protože hůlku
otočíme několikrát. Tím, že děláme rychlé pohyby, vytvoříme imitaci přirozeného
povrchu dřeva. Nesoustředíme se na cílené pokrytí každého místečka. Prostě
s pistolí kmitáme a hůlkou točíme.
Fáze zdobení je už na každém. Provázkem, zlatým sprejem,
korálky, malbou tavící pistolí, nejrůznější barevností.
Ukázka hůlky Lorda Voldemorta je vytvořená s pomocí
samo-tvrdnoucí bílé hmoty. Kdy nejprve vezmeme hmotu do ruky „napíchneme“ na
hůlku a vytvarujeme hrubí tvar – jen základní tvar bez drobných detailů. Ostré
tvary je dobré dělat až po zaschnutí – cca přes noc. Používáme pak nástroje
jako rydlo, brusku, zubařské nástroje, nožík a tak.
Žádné komentáře:
Okomentovat