CADAVRE EXQUIS

Cadavre Exquis je původně surrealistická malířská hra. Surrealismus jako umělecký směr lze vysvětlit velice jednoduše. Umělci malují jak kdyby sny. Ve snu jsou například existující věci, osoby nebo prostředí, ale dějí se neskutečné situace. Třeba se stane, že umíme lítat. Je to kombinace skutečného a nemožného tak, jak to jde jen ve snu. K tomu už odkazuje samotný název směru, tentokrát vycházející z francouzštiny -  sur – nad + realismus. 

Řekněme, že umělci více než svoje sny, vyjadřovali skrze surrealismus opět svoje pocity, zase zašifrované. Takové důmyslné hádanky. V tomto případě museli mít umělci skutečně velmi uvolněnou fantazii, aby je napadali skutečně-neskutečné směsice. Kromě některých fint dospělých, hráli surrealisté i zajímavou hru na uvolnění fantazie pojmenovanou Cadavre Exquis. 

ÚKOL A CO K TOMU POTŘEBUJEME

Ke hře je zapotřebí nejméně 3 účastníky a maximální počet není. K tomu potřebujeme bílý měkký papír a tužku/ pero/ pastelku. Každý maluje části postavy, každou část zabalí, aby nebyla vidět a pošle dalšímu účastníkovi. Na konci vznikne postava – příšera, kterou by jednotlivec nikdy sám nevymyslel.

 

Jeden z nejslavnějších malířů surrealismu byl Salvador Dalí (1904-1989). Persistence paměti (1931) lidově označovaný jako rozteklé hodiny.  

PODROBNĚ

1. vezměte si papír

2. každý nakreslí hlavu – skutečnou, neskutečnou, větší, mrňavou, tři oči, patnáct pusinek… prostě            cokoliv. Pak naznačte krk a přehněte papír, aby koukal pouze malý kousek toho krku – tedy místa,          kde bude dále kresleno tělo. Papír předejte někomu dalšímu – a vám dá zase někdo svůj papír

3. nakreslete tělo – zase naprosto jakkoliv, s rukama nebo bez a přehněte papír tak, aby zase bylo vidět      místo, kde bude někdo další navazovat – á předat papír dál

4. nakreslete nohy a poslat dál

5. ukončíme to boty a předáme papír dál

6. nakonec všechny papíry roztáhneme a koukneme, co nám vyšlo za příšeru

7. obrázek je pak možné ještě vymalovat a dotvořit 

Uvolnění fantazie zde spočívá v tom, že na jedné věci se podílí více lidí a tedy „netvoří jen jedna a rozmanitost tím velmi roste J